Tato nejmladší ze skutečných sopek v Čechách, činná ještě před 1 milionem let na počátku čtvrtohor, se nachází v chebské pánvi, asi 2,5 km od Františkových Lázní.
Docela nenápadný plochý hřbet tvoří sopečné vyvrženiny, převážně sopečný prach a popel, strusky, sopečné pumy a kaménky.
Jen nejvyšší pahorek je zpevněn lávovým proudem čediče. Sypké sopečné vyvrženiny, tolik podobné obyčejné škváře, zde byly po dlouhá léta těženy a tak vznikl na Komorní hůrce velký geologický profil, dokumentující celou sérii jejich vulkanických erupcí.
V 19. stol. sehrála Komorní hůrka významnou roli ve vědeckém sporu mezi neptunisty a plutonisty o původ hornin. Sám J.W. Goethe přiměl přírodovědce a zakladatele Národního muzea Kašpara hraběte Štenberka, aby nechal
vyhloubit štolu do nitra kopce. Vyhráli plutonisté. Návrší vznikla díky“ vnitrozemskému ohni“, tedy zdroji sopečných erupcí. Dodnes je na hůrce umístěn žulový portál průzkumové štoly s pamětní deskou hraběti Štenberkovi a reliefní portrét J.W.Goetha vytesaný do čedičového skaliska. Památeční místo české a německé geologie je od roku 1933 chráněno, nyní jako NPP Komorní hůrka o ploše 7ha.
Dostaneme se tam po červené turistické z centra Chebu (5km), nebo z Františkových Lázní(2km); autem až ke stavení Komorního Dvora na jv úpatí hůrky, odtud 250m k vrcholu.